Sběr textilu šetří městu statisíce

Pilotní projekt sběru tříděného textilu, který v Pardubicích odstartoval letos v březnu, už městu ušetřil statisíce korun. Za prvních sedm měsíců odložili lidé do speciálních kontejnerů téměř 90 tun vyřazeného textilu. Za rok to podle hrubých odhadů bude 120 tun odpadu, který by jinak skončil v popelnicích a následně na skládkách komunálního odpadu.

“Sběr tříděného textilu je jednou z cest, jak snížit náklady na likvidaci odpadů. Například loni přišla na zhruba 70 milionů korun. Poplatek našich občanů náklady zdaleka nepokrývá,  loni ji město dotovalo asi 30 miliony korun,” řekl náměstek primátorky František Brendl. “Těch 90 tun textilu, který bychom jinak vyváželi na skládku, pro nás za sedm měsíců představuje úsporu zhruba 200 tisíc korun. Odhadujeme, že za rok do bude asi 300 tisíc korun,” dodal náměstek.

Na projektu odděleného sběru textilu spolupracuje město se společností REVENGE, která ve městě rozmístila 21 speciálně upravených a označených kontejnerů, do nichž lidé mohou vkládat neznečištěný textil a obuv. Také svoz kontejnerů je zcela v režii této společnosti. Ta se na základě rekapitulace efektivnosti sběru rozhodla od listopadu rozšířit počet sběrných míst. Ke 21 kontejnerům na sídlištích Polabiny a Dubina přidala dalších pět kontejnerů na sídlištích Závodu míru, Karlovina, Dukla a Višňovka.
 
“Každý z nás ročně vyprodukuje zhruba 15 kilogramů starého textilu, což za celé město představuje nemalé množství 1300 tun odpadu, pro který se těžko hledalo další ekonomické využití. Většinou proto končil tento druh odpadu v popelnicích a následně na skládce odpadů,” řekl Roman Slach z odboru životního prostředí pardubického magistrátu.
 
Obyvatelé Pardubic jsou zvyklí třídit odpad již řadu let. Například v roce 2010 vyprodukovali 16.755 tun komunálního odpadu a vedle toho uložili do zvláštních kontejnerů ještě 4264 tun separovaného odpadu. Kromě 1603 tun biodpadu sebrali 746 tun plastů, 899 tun papíru, 919 tun skla a 97 tun nebezpečného odpadu. Tuny odpadu, který by jinak skončil na skládce a zatěžoval životní prostředí, se díky třídění občanů stávají surovinou pro další zpracování.