V kladrubském hřebčíně začala rozsáhlá obnova části areálu
Poklepáním na základní kámen zahájil Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem rozsáhlou obnovu svého areálu. Získal na ni 300 milionů korun z Integrovaného operačního programu a potrvá zhruba dva roky. Některé objekty a inženýrské sítě už byly ve velmi špatném stavu.
Projekt zahrnuje opravu 17 objektů, což je asi čtvrtina z celkového počtu, a tří zpevněných venkovních ploch. Obnovy se dočkají hlavně budovy na nádvoří. Hřebčín již kvůli rekonstrukci vystěhoval zámek, hřbitovní kapli a kostel. V první fázi se bude opravovat také chlapecká ubytovna a porodna, později i stáje plemenných hřebců, malé stáje a střešní konstrukce.
"Přál bych si, aby se areál co nejvíce přiblížil původní podobě, kterou měl za císaře pána," řekl při zahájení stavby Jiří Machek z ministerstva zemědělství, pod které hřebčín spadá.
Vlastní fungování hřebčína rekonstrukce příliš naruší. Koně se v době oprav stájí přechodně přestěhují na jiné místo v areálu, v létě budou venku na pastvě.
V Kladrubech se chovem koní zabývají přes 400 let, založil jej v roce 1563 císař Maxmilián II. V roce 1579 císař Rudolf II. chovu udělil statut císařského dvorního hřebčína. Kladrubský hřebčín a kmenové stádo běloušů je od roku 2002 národní kulturní památkou. Česká republika usiluje o to, aby byl zapsán na prestižní seznam UNESCO.
Národní hřebčín je státní příspěvkovou organizací, která vznikla v roce 2009 transformací dosavadního státního podniku. Kromě areálu v Kladrubech o rozloze 700 hektarů má pobočky ve Slatiňanech a Heřmanově Městci na Chrudimsku. Celkem v organizaci pracuje 168 zaměstnanců, starají se o 574 koní.
zdroj: ČTK
